Když chci přivolat jaro, koupím si primulku. Petrklíč otvírá jaro, a tak volím právě tuto květinu. Ale čím přivolat zimu? Moc bych si ji přála. Sníh zde ležel od listopadu pouze dvakrát, což se shoduje i s počtem mého sportování na běžkách, a tak mám pocit, že se neuzavřel každoroční cyklus. Prostě chybí čas klidu, kdy celá krajina spí pod sněhem, občas je pofoukaná větrem a sevřená mrazem, ale odpočívá. Obraz této zimy je spíš neklid. Proměnlivé počasí s velikým množstvím z nebe padající vody a následně běžící v menších či větších pramenech po loukách, po cestách a koryty potoků a řek. Napadne sníh a druhý den roztaje. Mrzne na holo a náhle je 10 stupňů nad nulou, jako právě v této chvíli. A také nás trápí silný proměnlivý vítr, který utichá pouze výjimečně. Vše směřuje k jaru, aniž by si odpočalo. Ptáčci začínají s námluvami, vylezly sněženky a koukají tulipány. Dnes jsem našla na zahrádce živé dřepčíky…
Ale nejspíš to všechno způsobila primulka, kterou jsem dostala loni k MDŽ. Ona totiž kvete nepřetržitě po celý rok až dodnes. Tedy už od léta přivolává jaro.