Čas od konce listopadu do poloviny prosince je pro mne časem setkávání se s lidmi, kteří si u mne objednali kalendář. Vlastně právě díky kalendáři se každoročně setkáváme. A tak plánuji cesty do kraje a potkávám přátele v kavárnách a cukrárnách, povídáme a prohlížíme kalendář. Nejraději bych se takto potkala se všemi, kteří si ho ode mne objednali, ale to není bohužel možné. Někdy jsou tyto dny velice náročné, protože se snažím předat co nejvíce kalendářů, a tak plánuji jednotlivá setkání tak, aby navazovala. Nejraději v téže kavárně, ale někdy přebíhám... Občas se stane, že mám po sobě čtyři kávy! 😄 Ale té energie ze společně strávených chvil! 💗
Letos jsem dala do kalendáře fotografii právě rozkvetlé lísky (z 22. března) s nádhernými jehnědami a krásnými jasně červenými “štětečky”. Vlastně ty blizny samičích květů byly hlavním objektem fotografie. Čekám na ně každé jaro a fotografuji je mnoho let, je ale snadné je na keři přehlédnout, protože jsou velké pouhé dva milimetry. Jako děti jsme klepaly větvemi, uvolňovaly “mračna” pylu, opylovaly “štětečky” a věřily že právě díky nám bude bohatá úroda oříšků. A tak jsem fotografii se štětečky dala do kalendáře a předpokládala, že každý se s tou fotografií vrátí do dětství…
JENŽE, nikdo nevěděl, co na fotografii je. Vzhledem k tomu, že zítra více než sto lidí najde pod stromečkem kalendář, musím to zde objasnit. V kalendáři na straně měsíce března je fotografie, na které jsou na větvičce malé červené “štětečky”, tedy blizny ze samičích květů lísky. Právě z nich po opylení budou lískové oříšky.