Po pětatřiceti letech pozorování místních ptáků se 3. prosince objevil v okolí kokosáku ( ze skořápek kokosových ořechů jsme udělali několik krmítek) šoupálek dlouhoprstý! Nikdy jsem ho tady neviděla, ani v okolí, a teď šplhal po bříze půl metru od vchodových dveří. Bohužel jsem ho mohla vyfotit pouze přes dvojité okýnko, tedy velmi nekvalitně. Ale důkaz mám. 🙂
Druhé ojedinělé, snad dokonce výjimečné setkání se odehrálo 9. prosince, když jsem vyjížděla z Domašín směrem na Dobrušku. Na louce asi 70 m od silnice se procházela volavka bílá! Ne nemýlím se, byla to ona. Štíhlá, vznešená, elegantní, prostě nádherná. Bohužel mě velice “tlačil” čas, a tak jsem nemohla zastavit a fotografovat. Ono by se to pravděpodobně stejně nepodařilo, protože jsem se dočetla, že je velice plachá. Ale co propána dělala v této lokalitě?
A teď k fotografii poměrně unikátní (ne příliš kvalitní). Jsou na ní zachyceny dvě sýkory v letu. Sýkora uhelníček po odletu z kokosáku bříškem a nožkami nahoru a hlavou již dolů. Tedy zvláštní trajektorie letu. 🙂 A druhá, sýkora modřinka, je schovaná do křídel. No a ještě sýkora koňadra, která si nadskočila nad větvičku před odletem. 🙂