FotoBlog - Putování divokým horským potokem

Dnes jsme měly nevšední zážitek. Nechaly jsme se vyvézt, a pak šly cestou, kterou jsme dříve nikdy nešly směrem dolů k hlubokému Antoníninu údolí. Cesta vedla vysokým bukovým lesem a stále se svažovala. Sluníčko svítilo 🌞, vánek vál, ptáci zpívali… Krása. Náhle se vlevo od nás otevřel zelený pohled směrem ostře vzhůru, kde byly velké kameny porostlé mechem a mezi nimi se vinula stužka modrého potoka. Bylo to divoké a neuspořádané, ale zdálo se, že mezi stromy docela dobře schůdné. Touto nádhernou divočinou jsme se vydaly strmě vzhůru. Plahočily jsme se asi hodinu a netušily jsme, kde vylezeme. 

Jaké bylo ale překvapení, když jsme se octly asi 200 m od místa, kde jsme byly z auta vyloženy. 😄 Tam jsme narazily na velké blatouchoviště, cestou pak na fialkoviště a další iště 🌼. Moc jsme si to užily. Po návratu jsme si daly snídani. 😄