FotoBlog - Už!

Vlastně jsem měla velké štěstí. Moji rodiče rádi houbařili. Mamka sbírala pouze hřibovité a lišky, ale táta byl nadšený amatérský mykolog. Sbíral mnoho druhů hub a nejraději přinášel houby neznámé. Doma probíral všechny odborné knihy a hledal podle popisu a obrázků přinesený “úlovek”. (Dokonce občas zkoumal pod mikroskopem i výtrusy.) Když se mu podařilo houbu bezpečně určit, přidal ji mezi ostatní ke snědení (a mamka nebo babička je tajně vybraly a vyhodily) a když si nebyl jistý, poslal balíček s houbami do Prahy do poradny České mykologické společnosti. Občas donutil mamku, aby mu na másle usmažila nějaký experiment, např. “vajíčka” hadovek smrdutých. A nám dětem dával ochutnat. 

Mě od dětství do svého koníčku zasvěcoval. Myslím velice útlé dětství. Především jak opatrně vykroutit houbu, abych nepoškodila podhoubí, potom jamku zahrnout, nejedlé houby obdivovat ale neničit a holubinky ochutnávat, jestli jsou jedlé. A tak jsem ve třech letech udloubla kousíček holubinky (tak moc tomu nevěřím, že jsem si tam občas nestrčila i něco jiného) a strčila do pusy, ale už jsem ho nevyplivla (k velkému zděšení mé mamky). (To znám samozřejmě z vyprávění, ale úplně nevěřím, že jsem si tam občas nestrčila i něco jiného.😄) Byl nekompromisní a nechal mne ochutnat i holubinku vrhavku, abych si zapamatovala, že podle chuti rozhodně holubinky poznám. A pak jsem dlouhé minuty prskala a plivala a měla v očích slzy, ale to mě neodradilo, naopak, stala jsem se nadšenou houbařkou. Sbírám mnoho druhů hub a s určováním postupuji stejně jako táta. Každým rokem přidám do určených ke konzumaci jednu novou houbu. Loni to byla holubinka černající. Jo a dodnes holubinky ochutnávám, ale vrhavku ne, tu už poznám zdálky. 😄

Tuto houbařskou vášeň předávám dál. Naše vnuky učím od dvou let, jak houby sbírat, jak je poznat a samozřejmě i ochutnávat holubinky. 😄 Když byly tomu staršímu dva roky, měl svůj košík a sbíral, co znal (nebo jsem ho trochu nasměrovala). Když nás uviděl starší houbař, byl věkem vnoučka zaskočený, a tak ho pochválil, že nasbíral krásné houbičky. A on odpověděl: “to je hřib hnědý a hřib nachovýtrusý a tady liška a tady kovář a muchomůrka růžovka…” 🤣 Houbař tam možná stojí ve velkém údivu dodnes.